Prázdniny v Česku

0079854215_Prazdniny-v-cesku-2dCestovatel, spisovatel, dalo by se říct pábitel Ladislav Zibura musel změnit plány díky pandemii a myslím, že toho nelitoval ani on, ani čtenáři. Letos na podzim mu díky tomu vyšla novinka s příznačným názvem: Prázdniny v Česku.

U Ladislava toto putování českými luhy a háji mělo ještě jeden zásadní důvod. Pořídil si totiž ve svých dvaceti sedmi letech řidičské oprávnění a koupil nejlegračnější vozidlo v Evropě, bílý Nissan Cube. S ním pak brázdil naši krásnou zem. Autor se proplétá Českem ve veselém vozítku a potkává náhodné kolemjdoucí a zabředává do veselých a zajímavých rozhovorů. Celá dvouměsíční prázdninová cesta má přesto určitý směr a cíl. Začíná v Praze a do rodných Českých Budějovic se autor plaví proti proudu Vltavy. Dál pak pokračuje svým vozem. Tedy alespoň po tu dobu, co nissánek jezdí. Poté se musí spokojit s půjčenou fabií či dokonce na chvíli hřbetem trucovitého osla.

Na autorovi obdivuji jeho bezprostřednost s jakou oslovuje cizí “domorodce”, jeho empatii a volné těkání krajinou. Zásadně bourá mýtus o tom, že Češi jsou národem morousů, kteří se na svět neusmívají a nemají rádi cestovatele. Naopak. Zibura nám předkládá desítky úžasných, milých a přátelských lidí, kteří mu dělali nadšené průvodce v tom “jejich” koutku světa.

Sám autor na konci knihy přiznává, že při výběru cílů záměrně vynechaval velká města a obecně “proflknutá” místa, takže na Konopiště se s ním nepodíváte. Přiblíží vám naoplátku peklo na hradě Houska. Zibura se také zaměřil na historii 20. století, soužití s německou menšinou či zlovůli komunistického režimu a tak se dočtete neveselou historii jáchymovských uranových dolů nebo se dozvíte více o smutném osudu československého pohraničního opevnění před druhou světovou válkou.

Text je proložen infoboxy, takže funguje i jako průvodce a zvídavý čtenář si přijde na své a určitě zde nalezne mnoho inspirace pro své vlastní výlety. Kniha je psána vtipně, je v ní plno jemného humoru a ironie.

 

Hlavní poselství knihy je jednoduché. Naše země je krásná a najdeme zde nespočet obyčejných, a přesto nebo právě proto krásných míst a zajímavých lidských osudů. A jak v závěru konstatuje autorův kamarád, Japonec Takaši při odpovědi na otázku, co vlastně má na Česku nejraději: “Že tu nemáte zemětřesení, sopky a hurikány. To je na Česku vůbec nejlepší.”

Nastavení cookies

Používáme cookies, abychom Vám umožnili pohodlné prohlížení webu a díky analýze provozu webu neustále zlepšovali jeho funkce, výkon a použitelnost

Nezbytné (vždy aktivní nelze vypnout)
Tyto cookies jsou potřeba, aby web fungoval správně
Analytické
Pomáhají nám pochopit, jak web používáte. S jejich pomocí ho můžeme zlepšovat
Profilující (marketingové)
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat relevantní obsah a reklamy, které pro vás mohou být zajímavé a užitečné