Moje vodácké holky

Podává se ve vysoké sklenici zasypané střípky obrázků nejhezčích zákoutí českých řek a je bohatě zalitý jemně perlivým, neslazeným humorem. Nápoj je osvěžující s hořkosladkou příchutí životních zkušeností. Varování: Může být silně návykový. Vodákům hned po prvních doušcích přináší neodbytné nutkání co nejdřív znovu vyrazit na vodu. Nevodákům pak hrozí, že na patře objeví zadní chutě, které jim konečně prozradí, co vlastně na tom ti zasvěcení mají. Povídková kniha Tomáše Hlavici Moje vodácké holky se může po právu řadit mezi lepší tituly tuzemské provenience humoristického žánru. Situační i jazyková komika přiměje, myslím, většinu čtenářů ne-li k huronskému smíchu, pak k úsměvu určitě, i pokud nejsou vodáci (k nimž jsem se mimochodem drahně let také počítal). Nechybí ani romantika, jak ji do své knížky Proč bychom se netopili... dokázal umně vplést Zdeněk Šmíd: silně rezonuje v asi nejlepší, úvodní kapitole knihy Vodácké nebe a peklo. Dobré čtení! Redaktor Ondřej Pfeffer