Vážení zákazníci, z technických důvodů bude naše pražská prodejna uzavřena ve středu 24. dubna a ve čtvrtek bude otevřeno jen do 14:30. Děkujeme za pochopení.

Jódlování na Hochkönigu

Letos v září jsme už podruhé v letošním roce upřeli svou pozornost na majestaního krále Berchtesgadenských Alp - Hochkönig. V červnu to neklaplo kvůli extrémní sněhové pokrývce. Na začátku září nahoře sníh konečně roztál a tak nic nebránilo vyrazit na klasickou zajištěnou cestu Königsjödler (na odkazu je topo). Je to nádherný klettesteig, který není zadarmo. Je  především hodně dlouhý a má mnoho pasáží v obtížnsoti C/D . Už jen nástup od parkoviště pod Erichhutte nám zabral svižným tempem přes 2 hodinky , přeci jen je to 1000 výškových metrů. Z toho by se dalo mylně vyvodit, že pokud je nástup na klettersteig v 2300 metrech nad mořem a  konec je cca v 2900 metrech, že to nebude tak zlé. Ale chyba lávky. Především v první části lezeme nahoru a dolů přes nespočet věží a věžiček, které se ne nadarmo jmenují Čertovy rohy - Teufelshörner.

DSC_4142

Pohled na rozeklané věžičky Teufelshörner

Krásné počasí po delší době vylákalo spoustu lidí a tak je na  hřebínku živo. V půlce kletetrsteigu se volně přechází sutí ke kolmé stěně výrazného vrcholu Kematstein (2772 metrů), zde je několik C/D úseků za sebou a může to být celkem problém pro slabší či menší jedince. Na druhou stranu o celé zajištěné cestě platí, že linie výstupů a sestupů do skalních rozsedlin je vedena logicky, skoro všude je dostatek chytů a stupů a tedy lze lést po skále, což hodně ušetří síly a znásobí zážitek z cesty. Po překonání Kematsteinu a sestupu do sedýlky pod ním překonáváme ještě jeden dva obtížnější úseky a pak už bez potíží po zhruba 5 hodinách dolézáme na Hoher Kopf. Čas je to průměrný či spíše pomalejší, trénovaný jedinec to určitě přeběhne rychleji a naopak dovedu si představit, že se zde může někdo trápit i výrazně déle.

Další půlhodinku pochodujeme monotónní "měsíční" krajinou vápencové náhorní plošiny Steinernes Meer směrem k samotnému vrcholu Hochkönigu a chatě Matrashaus.  Vrchol a chata samotná není nic moc, ale výhled stojí za to. Směrem na jih přehlídnete vrcholky Vysokých Taur, na východě Schladmingské Taury a masiv Dachsteinu a na severozápadě je mocný Watzmann nad Königsee. Prostě hory kam oko dohlídne. Ráj.

Pokud ale uvažujete o přespání na chatě, počítejte vzhledem k malé kapacitě a enormnímu zájmu s rezervací přes internet s velkým předstihem. my jsme pokračovali dál směrem k Arthurhausu, sestup je nekonečný a z velké částí nekonečným "kamenolomem", kdy za zmínku stojí snad krásná hora Torsäule a pak romantická salč Mitterfeldalm. Když jsme šli okolo, tak pod stromy vyhrávala kapela, u stolů si lidé užívali krásného odpoeldne u dobrého jídla a piva a my spěchali na autobus a dál k autu. Snad příště.

Jen pro úplnost - vyráželi jsme v 6 ráno z parkoviště a na Arthurhausu byly po více jak 12 hodinách! jedná se tedy o celodenní náročný podnik. Nezbytná  je dobrá předpověď počasí, kvalitní a kompletní vybavení na zajištěné cesty a dobrá fyzická kondice. Opravdu to není vhodná túra pro začátečníky či dokonce děti.

Na závěr doporučená mapa Alpenvereinu č. 10/2 zde.

Horám zdar, Jirka

DSC_4144

Lezení po hřebínku ostrém jako břitva

20230909_145600

Panoramatický pohled z vrcholu Hochkönigu na jih