Bílý pavouk

Eiger. Jméno této hory vyvolává u zasvěcených představu zrádných ledových polí, heroických lidských výkonů i tragédií. Ze všech evropských vrcholů je to ten nejobávanější a zdolání Eigerwandu, jeho severní stěny, patří mezi nejobdivovanější horolezecké výkony! Autor vyzbrojený důvěrnou znalostí Eigeru, jakou může horolezec získat jen vlastní, nezprostředkovanou zkušeností, vypráví strhujícím způsobem o fyzické smělosti a psychické odolnosti člověka. Jeho slova jsou citlivou a dojemnou sondou do mysli horolezce i do duše hory. Líčení nejotřesnějších zážitků se tu prolíná s životadárným optimismem vyznavačů extrémního dobrodružství. Nové vydání klasického díla z úsvitu horolezectví vypráví nejenom o historickém výstupu Harrerova týmu severní stěnou Eigeru, ale rovněž o těch, kteří se jeho ohromující úspěch pokusili zopakovat...

Rakušan Heinrich Harrer (1912-2006) proslul jako lyžař, alpinista, cestovatel, geograf a spisovatel, ale také jako učitel angličtiny současného tibetského dalajlámy. V roce 1938 zdolal jako první spolu s dalšími třemi horolezci horu Eiger její obávanou severní stěnou. Tímto mimořádným výkonem si zajistil účast v německé expedici na Nanga Parbat, která se však v důsledku událostí druhé světové války prodloužila na více než sedm let a dala vzniknout zřejmě nejznámější Harrerově knize - Sedm let v Tibetu, již proslavil i stejnojmenný film z roku 1997.

„Bílý pavouk je klasickým popisem zvláštní a často špatně chápané psychologie moderního horolezce. Navzdory zlověstným a často pochmurným okamžikům, které Harrer při zdolávání velehor zažil, čtenář z jeho příběhu cítí především neodolatelnou radost a potěšení z horolezectví.“ Sunday Times

„Opravdová klasika z raných dnů horolezectví… Harrerovo vyprávění dokonale evokuje hrůzu a respekt, které Eiger vzbuzuje.“ Maxim